Týden byl nabitý interaktivním programem, pod vedením trainerů z Fakescape Terezy Kráčmarové a Pavla Brejchy, který kombinoval diskuze, sdílení, tvoření i gamifikaci. Každý den jsme se ponořili o trochu hlouběji, od základních pojmů až po velmi konkrétní scénáře. Jak poznat manipulativní obsah? Co dělá phishingový e-mail přesvědčivým? Jak vzniká deepfake a jak snadno mu uvěříme? A jak tyhle složité jevy vysvětlit tak, aby to bylo zábavné, srozumitelné a mělo to dopad?
Jedním z highlightů týdne byla podle mnoha účastníků městská hra v Ústí nad Orlicí, kde týmy v roli „kyberhrdinů“ zachraňovaly město před digitálním kolapsem. V týmech se vydali do ulic, kde během několika hodin luštili šifry, odhalovali stopy a řešili úkoly, které prověřily nejen jejich digitální znalosti, ale i schopnost spolupracovat a reagovat pod tlakem.
Velkým přínosem byla i studijní návštěva v Brně, kde jsme na Masarykově univerzitě absolvovali dvě přednášky – první od odbornice z Fakescape Tiny Mizerové o deepfakes a vizuální manipulaci, druhou od členky kyberbezpečnostního týmu MUNI Natalie Peterkové o malware a digitálním zabezpečení. Účastníci tak mohli propojit vlastní zkušenosti z aktivit s odbornými poznatky z univerzitního prostředí, což projektu dodalo další rozměr.
V průběhu týdne si účastníci také vyzkoušeli různé vzdělávací hry zaměřené na kyberbezpečnost, mediální gramotnost a kritické myšlení. Zároveň se následně pustili do vývoje vlastních herních konceptů, které si otestujeme v rámci druhé fáze projektu – tentokrát v ázerbájdžánském Baku.
Digitální svět se mění rychle, ale nemusíme se v něm ztratit. Projekt připomněl, že kyberbezpečnost není jen o technologiích, ale hlavně o tom, jak přemýšlíme, co sdílíme a čemu věříme. A že když se o tom naučíme mluvit otevřeně, dokážeme být vůči digitálním hrozbám mnohem odolnější.
